EnglishSlovenskyČesky

Základní informace

Oficiální název:

Řecká republika

Rozloha:

131 957 km²

Obyvatelstvo:

11 018 000 (údaj z roku 2004)

Hustota zalidnění:

83 lidí na km2

Hlavní město:

Atény

Politický systém:

Republika

Měna:

1 euro

Jazyk:

Řečtina

Náboženství:

98% řečtí pravoslavní, 1% křesťané, 1% muslimové

Podnebí:

Středozemní, průměrná teplota v lednu (Atény) 9oC, červenci 28oC

Nejvyšší hora:

Olymp (2917 m n. m.)

Nejdelší řeka:

Aliákmon ( 297 km)

Největší ostrov:

Kréta (8336 km2)

Časové pásmo:

+ 1 hodina

Řecko je stát ležící v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a rozkládající se na ostrovech v Egejském, Středozemním a Iónském moři.

Řecko na severu hraničí s Albánií (282 km), Makedonií (246 km) a Bulharskem (494 km) a na východě s Tureckem (206 km). Mezi Řeckem a Tureckem leží Egejské moře, ze západu Řecko omývá Iónské moře a z jihu Středozemní moře. Celková délka pobřeží je 13 676 km. K Řecku patří okolo dvou tisíc ostrovů a ostrůvků, které jsou převážně v Egejském moři. Z větších ostrovů stojí za zmínku především Kréta ve Středozemním moři. Řecko je členskou zemí Evropské unie (od roku 1981) a NATO (od roku 1952).

Země se skládá z rozsáhlé pevninské části na jižním konci Balkánu, Peloponéského poloostrova (odděleného od pevniny Korintskou úžinou) a početných ostrovů (okolo 3 000) včetně Kréty, Rhodosu, Eubója nebo Dodekanés či Kykladů v Egejském moři a také z ostrovů v Iónském moři. Řecko má více než 15 000 kilometrů pobřeží a pozemní hranice dlouhé 1 160 kilometrů.

Okolo 80 % země je tvořeno horami nebo kopci, což Řecko činí jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Horská pásma na území Řecka se souhrnně označují Helenidy. Západní Řecko zahrnuje jezera a mokřady. Centrální horstvo Pindos má nejvyšší bod o výšce 2636 metrů nad mořem. Horské pásmo pokračuje prostřednictvím Peloponésu, ostrovů Kythera a Antikythera a končí na ostrově Kréta. Ostrovy v Egejském moři jsou ve skutečnosti vrcholy podvodních hor, které kdysi byly prodloužením pevniny.

Střední a západní část Řecka zahrnuje vysoké strmé vrcholy přerušované mnoha kaňony a ostatními krasovými útvary včetně roklin Meteory a Vikos.

Hora Olymp je nejvyšším bodem Řecka ve výšce 2 919 metrů nad mořem. Stejně tak je severní Řecko tvořeno dalším pohořím – Rodopy, nacházejícími se ve východní Makedonii a Thrákii. Toto území je pokryto rozsáhlými a hustými lesy jako například známá Dadia.

Planiny se nacházejí hlavně ve východní Thesálii, střední Makedonii a Thrákii. Řecké klima je rozdělené na tři dobře definovatelné třídy – přímořské, horské a mírné. První zahrnuje mírné vlhké zimy a horká suchá léta. Zimní teploty vzácně dosahují extrémů, přestože příležitostně může sněžit i v Aténách, na Kykladech nebo Krétě. Horské se nachází hlavně v západním Řecku (Epirus, střední Řecko, Thesálie, západní Makedonie stejně jako ve středních částech Peloponésu jako je Achaea, Arkádie a části Lakónie, která s Alpami přímo sousedí). Konečně mírné pásmo se nachází ve střední a východní Makedonii, dále v Thrákii na místech jako jsou Komotini, Xanthi a severní Evros; s chladnými a sychravými zimami a horkými suchými léty. Stojí za zmínku, že Atény jsou umístěny na přechodovém území mezi přímořským a horským klimatem, což má za následek, že když se nacházíte v jižních čtvrtích, klima je přímořské, zatímco v severních čtvrtích je horské.

Okolo 50% řeckého území je pokryto lesy s bohatě rozličnou vegetací, která se rozpíná od horských jehličnanů až k přímořskému typu vegetace. Řecké lesy jsou domovem posledním hnědým medvědům a rysům v západní Evropě stejně jako dalším druhům, jakými jsou mimo jiné například vlci, srnci, divoké kozy, lišky a divoká prasata. V moři kolem Řecka žijí tuleni, mořské želvy a další vzácní mořští živočichové.

Starověké Řecko

Pobřeží Řecka u Egejského moře bylo místem vzestupu první civilizace v Evropě (jmenovitě Minójané a Mykéňané), poté následovala Temná doba až do roku 800 př. n. l. , kdy začala nová éra řeckých městských států (např. Sparta nebo Athény), které získávaly kolonie po celém Středozemí. Po éře impéria Alexandra Velikého přišlo období, kdy se řecká kultura stala základem helénské civilizace.

Antické Řecko nebo také Starověké Řecko je historickým obdobím v dějinách Řecka, které začíná kolem roku 800 př. n. l. a končí v době rozmachu křesťanství. Mnoho historiků pokládá období antického Řecka za epochu vzniku současné moderní západní civilizace. Řecká kultura dosáhla značného věhlasu již v době římské říše, jež umožnila její rozšíření do většiny Evropy. Civilizace antického Řecka měla ohromný vliv na jazyk, politiku, vzdělávací systém, filozofii, vědu a umění. K obnovení zájmu o kulturu antického Řecka došlo v západní Evropě v průběhu renesance a opět v době klasicismu v 18. a 19. století.

„Antické Řecko“ je termín užívaný k popisu řeckého světa v dobách starověku. Neomezuje se tedy pouze na území dnešního Řecka, ale vztahuje se také na ostatní oblasti starověké řecké kultury v oblasti Středozemního moře: egejské ostrovy, Kypr, egejské pobřeží Malé Asie (známé jako Iónie), Sicílie a jižní Itálie a četné řecké kolonie na pobřeží Černého moře, Ilýrie, Thrákie, Egypta, Kyrenaiky, jižní Galie a severovýchodního pobřeží Iberského poloostrova

Vznik současného řeckého státu

Řecké království získalo nezávislost na Osmanské říši v roce 1829. Během druhé poloviny   19. století a první poloviny 20. století Řecko postupně připojovalo sousední ostrovy s řecky mluvícím obyvatelstvem. V první světové válce Řecko hodně získalo, hlavně sever - dnešní Makedonské provincie. Přesto ale ztratilo jakýkoliv kulturní vliv v Anatolii, anatolští Řekové byli přesídleni na západ, stejně jako Turci žijící v Řecku byli vystěhováni do později vzniklé Turecké republiky. Téměř 500 let trvající okupace zapříčila dnešní nenávist Řeků ke všemu tureckému. Po porážce komunisty organizovaného povstání v roce 1949 se Řecko orientovalo na západní demokracie a v roce 1952 se stalo členem NATO. V letech 1967 – 1974 bylo Řecko vojenskou diktaturou, ve které bylo mnoho politických svobod omezeno a řecký král byl donucen opustit zemi. Demokratické volby v roce 1974 spolu s referendem ukončily období vojenské diktatury a zrušily monarchii. Řecko se na základě výsledků referenda stalo parlamentní demokracií. V roce 1981 se Řecko stalo členem evropských společenství.

Papers, formalities

Cestovní doklady

Vstup a pobyt na území Řecka podléhá stejným předpisům jako v jiných státech EU. Jednoduše potřebujete platný cestovní pas nebo průkaz totožnosti typu karta. Plánujete-li však v rámci dovolené na Dodekanésách výlet do Turecka, dejte přednost cestovnímu pasu.

Celní a devizové předpisy

Při výjezdu ze země počítejte s kontrolou zavazadel, zakázán je vývoz starožitností a omezen je vývoz přírodnin. Nakoupíte-li kopie starožitností či uměleckých děl, připravte si doklad o nákupu tohoto zboží.

Řízení auta

V Řecku platí obvyklá pravidla silničního provozu jako jinde v Evropě (v obci maximální rychlost 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na silnicích 1. třídy s rychlým provozem 100 km/hod., na dálnicích 120 km/hod.) přesto je třeba provozu na řeckých silnicích při řízení věnovat zvýšenou pozornost, svérázný způsob jízdy místních řidičů Vás může nepříjemně překvapit

Chystáte-li se přes hranice vlastním vozem, k řidičskému průkazu (mezinárodní již není řeckými orgány vyžadován) přidejte i technický průkaz a zelenou kartu.

Pro řidiče platí zákaz telefonování za jízdy
, povinné je užívání bezpečnostních pásů (u cestujících na předních sedadlech)! Vyžadováno je i použití dětských sedaček. Přestože hranice pro hladinu alkoholu v krvi řidiče je 0,5 promile, u začátečníků (ŘP kratší dobu než 2 roky) a motocyklistů je limit max. 0,2 promile), zavinění dopravní nehody pod vlivem alkoholu je přísně trestáno!

Specifická je kvalita řecké silniční sítě. Hlavní tahy jsou většinou dobré, přesto jsou zatáčky značeny někde příliš pozdě, nejsou vždy opatřeny svodidly, situaci mohou komplikovat sesuvy půdy a kamení, zvláště po vydatných deštích. I na zpevněných silnicích se můžete setkat s dírami a utrženými krajnicemi. Směrové tabule jsou většinou i v latince, mohou být však nezvykle umístěny, k orientaci mimo hlavní tahy doporučujeme investici do kvalitní silniční mapy.

Potápění

V Řecku je soukromé potápění s dýchacími přístroji možné pouze na zvláštní povolení a jen v některých oblastech. Zájemci o ponor pod dohledem mohou rovněž využít služeb oficiálních potápěčských škol a základen. Potápění na nádech (se šnorchlem) je pochopitelně povoleno.

Ostrovy a regiony Řecka

Přibližně jedna čtvrtina rozlohy dnešního Řecka připadá na řecké ostrovy, kterých je přes 3000, z nichž 167 jich je stále obydleno. K největším patří Kréta (8260 km²), Eúboia (3657 km²), Lesbos (1630 km²) a Rhodos (1400 km²). Některá souostroví tvoří vládní regióny nebo vlastní prefektury.

1        Iónské ostrovy

Leží blízko západního pobřeží Řecka v Iónském moři. K významným ostrovům patří zejména Korfu a dále pak Páxos, Lefkás, Itháka, Kefalonía, Zakynthos a také k nim je počítán ostrov Kythera (ležící jižně od Peloponésu)
 

2        Egejské ostrovy

Rozprostírají se od Rhodop na severu směrem na jih podél západního pobřeží Turecka. Z těchto ostrovů jsou někdy vyčleňovány Severoegejské (nebo také Thrácké) ostrovy. Ke známým Egejským ostrovům patří mimo jiné Límnos, Chios, Thasos a zejména pak Sámos a Lesbos.

3        Sporády

Také Sporádské ostrovy, doslova přeloženo roztroušené ostrovy, jsou dnes v užším smyslu omezeny na severní Sporády, ležící východně od ostrova Eúboia (který je ke Sporádám někdy počítán); patří k nim mimo jiné Skíathos, Alonissos a Skyros. Dříve se ke Sporádám počítaly   i četné ostrovy, které dnes náleží ke Kykládám, k Dodekanským ostrovům a k Egejským ostrovům.
 

4        Kyklady

Také Kykladské ostrovy, doslova přeloženo ostrovy v kruhu, leží celkem centrálně mezi Řeckem a Tureckem v Egejském moři a patří k nejžádanějším cílům turistického ruchu v Řecku. Nejznámějším ostrovem je Santorini.

5        Dodekanézy

Také Dodekanské ostrovy, jsou jižním pokračováním řetězce řeckých ostrovů podél členitého tureckého pobřeží; jméno znamená tolik co dvanáct (hlavních) ostrovů. Nejznámějším ostrovem je bezesporu Rhodos, mimo to sem patří např. i Kós, Kárpathos, a Pátmos, jakož i Kastellórizon (nejvýchodnější řecký ostrov).

 

6        Sáronské ostrovy

Někdy také Sáronské a Argoslké ostrovy jsou čtyři ostrovy, z nichž některé leží jen několik málo kilometrů jižně od Athén před pobřežím Peloponésu. Především Aigina je i vzhledem   ke své blízkosti velice oblíbeným výletním cílem obyvatel Athén.

7        Kréta

Není souostrovím, bývá však často vzhledem ke své velikosti a významu uváděna jako jedno z ostrovních oblastí; ostatních několik ostrůvků, patřících k regionu Kréta, je zcela bez významu. Kréta patří k nejjižnějším ostrovům Řecka.

 8        Makedonie

Střední Makedonie je jedním z krajů Řecka. Leží na severu země, u hranice s republikou Makedonie a Bulharskem. Hlavním městem je Soluň.

Administrativně se kraj dělí 6 prefektur (Chalkidiki, Kilkis, Pella, Pieria, Selles a Soluň)

9        Thesálie

Je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do čtyř prefektur. Thesálie se rozkládá v centrální části Řecka. Na severu sousedí s Makedonií, na západě s Epirem a na jihu se Středním Řeckem.

10      Thrákie

Je historické území nacházející se na Balkánském poloostrově. Dnes se tento region rozkládá na území třech států: Bulharska, Řecka a Turecka. Thrákie je omývána vodami třech moří: Černého moře, Egejského moře a Marmarského moře.

 

11      Attika

Je poloostrov v Řecku, na němž leží hlavní město Atény a několik dalších měst. Nachází  se v jižním Řecku. Stejný název nese i správní region, tzv. periferie, do níž náleží kromě poloostrova Attika také část poloostrova Peloponésu a několik ostrovů jako Salamis, Aegina   a další.

12      Peloponés

Je to velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu. Je to také jeden z řeckých krajů, je rozdělený na pět prefektur. Kraj však nezabírá celou rozlohu poloostrova.

Počasí v Řecku

V Řecku je typické středomořské podnebí. Počasí v Řecku Vás nepřekvapí. Většinou je zde jasno nebo skoro jasno s teplotami kolem 30°C. Někdy se samozřejmě mohou vytvořit přeháňky nebo bouřky a následně prší, ovšem takové počasí trvá maximálně jeden den. Nejtepleji je v jižní části Řecka zejména na Krétě či na Kykladach. Teploty se na nich v létě mohou v létě šplhat až přes 40°C. Takto vysoké teploty jsou zaznamenávány zejména při větrech tzv. meltemi, což jsou horké a suché větry z Afriky. Nejvíce srážek spadne v severozápadní části Řecka u ostrova Korfu. Ovšem většina srážek zde spadne v zimě, takže vaši dovolenou nepřekazí.


Chcete-li vědět, jaké je a bude počasí v Řecku, prosím, podívejte se Řecko

Copyright 2011 | Všechna práva rezervována |